Konec

20. listopadu 2015 v 13:31 | med-student |  Má anonymní existence
Vážení a milí čtenáři,

nedávno jsem dostal poměrně zvláštní anonymní email, který mě přesvědčil (víc než cokoliv jiného) o tom, že smysl tohoto blogu už jaksi není, neexistuje, nevím a je mi to vlastně jedno. Pravdou také je, že si poslední dobou raději nechávám své zážitky z medicíny pro sebe a nemám potřebu se s nimi dělit na internetu. Kouzlo privátního deníku předčilo mé očekávání a já jsem se (nejen) kvůli tomu rozhodl, že s blogováním oficiálně končím a dám prostor ostatním kolegům. Blogů o studiu medicíny je velké množství a myslím, že je píšou studenti, kteří mají pro psaní daleko větší nadšení, chuť i talent. Blog samotný rušit nebudu, protože některé informace by pro někoho snad mohly být užitečné. Na veškeré komentáře, emaily, apod. už také reagovat nebudu a rozhodně to nemyslím ve zlém. Výjimkou jsou pouze studenti, se kterými jsem byl již dříve domluven na spolupráci v rámci USMLE. Děkuji za pochopení.

Med-student
 

Druhý ročník aneb odměna za prvák

10. října 2015 v 17:20 | med-student |  2. ročník
Nedávno začal druhý rok mé studentské kariéry. První týden byl až překlidný. Druhý týden probíhal ve stejném duchu. Vzpomínal jsem na hektický začátek prvního ročníku, kdy se na mě valily latinské názvy všemožných hrbolků na kostech horní končetiny. Už první den jsem se začetl do Čiháka. Tento rok to ale bylo dost jiné. Změnil se přístup teoretiků na praktikách, ale i přístup studentů (ten můj asi taky). Ale samozřejmě, že přišla určitá "facka" od ústavu fyziologie na úvodních cvičeních. Takže s tou odměnou za prvák je to poměrně dost hořká ironie. Fyziologie se zdá být zajímavou a koumavou vědou, ovšem ústav dokáže lecos pokazit a to i ty příjemné dojmy. Na druhou stranu bylo příjemné se zase vrátit na Albertov, jít po těch schodech... prostě to okolí má něco do sebe.



Další klíčový předmět je (cituji) "Lékařská chemie a biochemie". Zatím nevím, co si o ní myslet, ale jsou tam na nás příjemní a pracují tam pro chemii nadšení a mladí lidé. Tam dole na fyziologii jsou určitě taky pro jejich obor nadšení, ale příjemní moc nejsou a prapodivný systém jejich praktických cvičení se mi ani trochu nelíbí. Je v určitých věcech nedomyšlený, ale v dalších ohledech dost vypočítavý. Další věc, která se mi nelíbí je pravomoc asistentů, ale o tom jindy. Celkově je druhák zatím jiný. Změnila se atmosféra a přístup jak ze strany studentů, tak i pedagogů. Minulý rok byl hlavně o morfologii, tj. jak vypadá zdravý lidský organismus, teď je to o tom, jak to funguje. Tahle didaktická posloupnost mi imponuje a dává mi smysl.

Zkouška z anatomie

14. září 2015 v 13:55 | med-student |  ANATOMIE
Tak je to tady. Po delší odmlce je tu charakteristika další důležité a klíčové zkoušky. Mnozí by nevěřili, ale oproti histologii je anatomie docela vděčná zkouška, kde se dočkáte vybraného, slušného a férového přístupu (jistě, jsou výjimky). Kvantitativně je anatomie samozřejmě daleko obsáhlejší. Sama o sobě vyžaduje průběžnou přípravu během roku. Takže při přípravě na tuto zkoušku budete vlastně spíše "opakovat". Jenže není zas všechno tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Zkouška je relativně dost rozsáhlá.

1. část - vstupní test:

Nejdříve se v daný den všichni studenti sejdou v posluchárně anatomického ústavu. Rozesadí vás tak, že nebudete moci opisovat. Následně vám pustí test, který je obdobou testů, které se píšou každý týden (záleží na vyučujícím, někde jen jednou za 14 dní) v průběhu roku. Úroveň je přibližně stejná - jde spíš o základní struktury. U CNS se může vyskytnout i schema okruhů basálních ganglií, schéma dráhy a doplnění jádra, atd. Pak se test opravuje. Studenti se po vyzvání vrátí do posluchárny, kde jsou hromádky indexů - ta menší představuje většinou tu skupinu studentů, kteří daný test napsali a mohou tak pokračovat ve zkoušce. Náhodně se pro úspěšné řešitele testu losuje examinátor. Takhle je ukončena první část zkoušky. Test nevyžaduje větší přípravu. Obrázky jsou z různých zdrojů, některé z nějakých záhadně neznámých. Učitelé ústavu nedoporučují podcenit embryologii. Ještě se dostanu k tomu proč, ale teď tím poukazuji na to, že minimálně dvě-tři schémátka na ní v testu pravděpodobně budou. Je to zkouška jak z anatomie, tak ale i ze speciální embryologie, tj. vývoje orgánových systémů. U embryologie jde o struktury ještě základnější, jako třeba žaberní oblouk, stomodeum, mesogastrium dorsale, chorda dorsalis.

2. část - praktická zkouška:

Někdy této části předchází zkouška ústní, ale píšu to v tom pořadí, jak jsem to absolvoval já. Tuto část zkouší jednotliví asistenti. Dostanete do ruky kost - popíšete jí. Pak půjdete k orgánům - většinou srdce, játra, apod. Následně se jde k tělu, kde najdete nějakou strukturu, pojmenujete věc, kterou váš zkoušející drží v pinzetě, atd. Něco jako popitevák, ale doplněný o popis řezů mozkem a RTG snímků. Taktéž to nedoporučuji podcenit a podívat se při přípravě na RTG snímky. A vlastně i na CT - kvůli testu. V této části nebývají problémy, ale v případě neznalostí váš můžou vyhodit. Na řezy mozkem je výborný Petrovický. Prostudujte si jeho brožurku a budete za vodou.

3. část - ústní zkouška:

Nejobávanější část zkoušky, kde zkouší většinou velcí profesoři a docenti. Jsou to přední čeští anatomové a také autoři námi používaných učebnic. Bude to příjemná část zkoušky, ale jen tehdy, když to budete umět. Nemusíte umět každý detail, ale něco umět prostě musíte. Chtěl bych opět zdůraznit, že není dobré se vykašlat na embryologii, protože se vás na ní budou ptát a někteří se na ní ptají hodně. V seznamu otázek těch embryologických není zrovna málo. Taháte si kvadriplet. Většinou je tam jedna otázka z muskukoskletálního systému, jedna z organologie, další z CNS / PNS / smyslů a poslední z topografie. Jenže třeba u CNS vás tam může potkat i "vývojové rozčlenění neurální trubice a její diferenciace, vývojové poruchy jejího uzávěru". Ano, zkoušející zajímá anatomie, ale bacha - stejně tak i embryologie, některé i histologie. Nakonec jsem díky embryologii zjistil, že typické topografické vztahy jsou založené právě na vývoji. Daleko lépe jsem pochopil zčásti centrální nervový systém, když jsem znal jeho vývoj. Takže takhle na to jít a nic nepodcenit. Samotná zkouška jinak probíhala velice pěkně. Zkoušející byl velmi slušný. Zajímal ho spíš celkový přehled v anatomii a né jenom slepé recitování větví a. maxillaris. Zkouší opravdu několik lidí, můžu se podělit pouze o zkušenosti z našeho - teď už komornějšího kroužku.

Prof. G. :

Na zkoušce je pan profesor velice příjemný a férový. Plusové body získáte tím, že budete kreslit. Oproti histologii se ale spokojí s tím, že vystihnete podstatu a nebude (ostatně ani další zkoušející) se šťourat v detailech. Nesnaží se nikoho potopit a dává studentům šanci. Nikdo od nás s ním neměl problém. Ale musíte zkrátka umět. :-)

Prof. E. :

Náš přední lymfolog, který je ze zkoušejících asi nejzvláštnější, někdy i nejnáročnější. Jsou lidé, kteří s ním neměli větší problém a vychvalovali si ho, pak ale jsou lidé, kteří mají zkušenost jinou. Může se stát, že se od klasické otázky dostanete k centrálnímu nervovému systému - samozřejmě jde o otázky, které nemají s nervákem nic moc společného, ale pan prof. si cestu najít umí. :-) Doporučuje se studovat lymfu z učebnice Petrovického II, kde tuto kapitolu napsal samotný prof. E. Prof. Čihák vás zkoušet nebude, takže je volba jasná. A vězte, že u prof. E. se lymfě né vždy vyhnete, když si jí nevytáhnete. Když si lymfu vytáhnete, tak se někdy bude ptát na podrobnosti. Takže umět, umět a ještě jednou umět ! Pak by s tímto pánem neměl existovat problém, ale slyšel jsem i jiné věci.

Prof. S. :

Vynikající anatom i embryolog a hlavně - přímý člověk. Jde mu především o pochopení a celkový rozhled v anatomii (podobně jako u prof. G.). Nebude se vás snažit srazit, ale může vám i pomoci, když vidí, že něco umíte. Jinak opět jde o velmi příjemného člověka, usměvavého a ohromně chytrého. Skutečně je to v případě zkoušení jedna z nejlepších možností.


Doc. N. :

Další člověk, který je především hodný, férový a samozřejmě dost chytrý. Ke každému přistupuje hlavně lidsky. Zkoušku u něj si přeje absolvovat většina lidí. A asi né proto, aby se snažili látku co nejvíc "ošidit", ale právě kvůli jeho jedinečnému přístupu. Když nejste ve stresu, tak si najednou vzpomenete na spoustu věcí a vědomosti se dostanou na povrch. A navíc napsal skvělou učebnici (sice pro bakaláře), ale pro základ je to ideální. Ve spoustě těch obsáhlejších knihách né vždycky všechno pochopíte a může vám uniknout základní pointa, kterou ale přesně v jeho publikaci najdete.

As. K. :

Pana asistenta se někdo obává, ale naprosto neoprávněně. Je to člověk hodně povídavý, takže zkouška u něj je spíš taková diskuse. Když nevíte, tak se snaží navést ke správné odpovědi. Zkouší sice někdy dlouho, ale kvůli tomu, aby z každého dostal co nejvíc. V opačném případě, tzn., že to fakt neumíte, tak samozřejmě vyhodí, ale to se stane u každého.

As. N. :

Paní asistentka je specialistka na CNS a má spoustu vhodných a přehledných prezentací na tuto zakletou část anatomie. U zkoušky se chová velmi slušně a nikdo z mých známých proti ní neřekl křivé slovo. Opět se dá shodnout na tom, že hodnotí hlavně to, jaký máte základ anatomie a jaký máte přehled.


To by bylo snad všechno. Anatomie nahání spoustu hrůzy, ale zkouška je to nakonec docela příjemná. Budu na ní vždycky vzpomínat. Když vyhazují, tak vás při tom neponižují, ale vysvětlí vám přesně proč, z jakého důvodu a na co byste se měli zaměřit. Hlavně bych chtěl vyzdvihnout přístup, který je všeobecně opravdu skvělý, lidský a hodnocení férové. Oproti histologickému ústavu je to zásadní rozdíl. Věnujte anatomii dostatek času, snažte se hledat souvislosti v té změti na první pohled nelogických věcí, soustřeďte se na to, co čtete a co vám chce autor sdělit. Pak v tom najdete to, o co vždycky jde - SMYSL a LOGIKU.
 


Letní pitevna + popitevák

16. července 2015 v 20:18 | med-student |  ANATOMIE

Letní semestr začal velmi poklidně. Probírali jsme dýchací, urogenitální, endokrinní systém a do toho začalo hezké počasí. Ale jednoho krásného dne začala letní pitevna. Oproti té zimní je náročnější, delší, ale také zajímavější. Znalosti ze zimní pitevny se považují za samozřejmost ! Všichni jsme to tak nějak věděli, protože jsme na to byli mnohokrát upozorňováni. Tentokrát jsme se už dostali opravdu "hluboko" do anatomie lidského těla. Náročnost letní pitevny nespočívá jen v ní samotné, ale v tom, že pitvy probíhají souběžně s výukou ostatních předmětů. Zvlášť dole na histole jsme těch testů psali asi schválně víc.

Průběh:

Už víte, že letní pitvy jsou delší. Tři týdny jsme obden docházeli v odpoledních hodinách na ústav, kde se nejdřív konala přednáška na určitou topografickou krajinu, která byla v daný den na programu. Po přednášce se šlo na pitevnu, kde jsme trávili bez mála tři hodiny. Tentokrát už to nebylo tak jednoduché. Najednou toho bylo docela hodně a každý den se stupňovaly obavy z popitevního pohovoru. I zkoušení během pitev bylo poměrně častější. Bylo třeba znát i víc teorie a hlavně se na těle umět správně zorientovat. Program letních pitev vlastně navazuje na to, kde jsme skončili v zimě. Začali jsme svalstvem hlavy a krku, včetně všech dalších struktur, které se potom organizují do topografických krajin. Ovšem všechno se to postupně nabalovalo a nabalovalo. Na programu totiž dále jsou anatomické struktury hrudníku, zad, břicha a pánve. Dobré na tom bylo, že s každým dnem jsme se dostávali do té anatomie víc a víc. Když to všechno vidíte, tak se vám ta (občas) prokletá anatomie dostane pod kůži. Uvidíte spoustu věcí, včetně různých variabilit průběhů, větvení cév a nervů, apod. Bylo to opravdu hodně zajímavé a dobře vedené. Navíc jsme se vždycky setkali se solidním chováním všech zúčastněných (demonstrátoři, lektoři, akademičtí pracovníci).

Popitevní pohovor:

Všichni se tiše i hlasitě obávali toho, že někdo vytáhne látku ze zimy. A tak se také stalo. Zkoušející se na zimní pitevnu ptali docela dost. Já osobně jsem "schytal" hned ze začátku několik otázek na zimu. Ale zas žádné zákeřnosti. Šlo hlavně o topografii končetin a různé svaly. Můj popitevák byla vlastně jakási exkurze po lidském těle. Musel jsem najít a popsat základní struktury na srdci, pak jsme přišli ke komplexu břišních orgánů - tam padaly otázky jen na žaludek a játra. Asi nejvíc času jsme ale strávili u baze lební. Zkoušející chtěl najít a popsat hlavové nervy (hlavně teda trigeminus) ale tentokrát to chtělo i další a další věci (kterým tím otvorem ten nerv z té baze vychází), základní větvení a hlavně funkci. Když jsme byli u té baze, tak to pokračovalo otázkou na ohraničení přední, střední a zadní jámy lební, duplikatury dura mater a zabrousili jsme i k a. maxillaris. Pak jsem dostal za úkol najít n. accessorius, poznat m. digastricus (venter posterior), najít a popsat fissura scalenorum (ohraničení + struktury, které tudy procházejí) a to bylo všechno. Dopadlo to nakonec velmi dobře. Doporučuji ale látku nepodcenit. Znalosti, které během turnusu načerpáte potom využijete u zkoušky. Já to můžu jen potvrdit, protože u zkoušky mi to převelice pomohlo.

Vyhazování

2. července 2015 v 13:18 | med-student |  1. ročník
Velmi kontroverzním tématem je vyhazování v prvních ročnících studia na téhle škole. Vzhledem k tomu, že jsem byl několikrát požádán o mé vyjádření (ať už emailem, komentářem) - tak se po hotové zkoušce z anatomie i histologie mohu adekvátně zmínit o něčem tak diskutabilním.

V první řadě - NIKDO NIKOHO NEVYHODÍ, KDYŽ SE BUDETE POCTIVĚ UČIT ! Velice módní záležitostí od studentů z jiných lékařských fakult je šíření jakýchsi prapodivných řečí, že na 1. lf dostane od děkanátu stop 250 lidí, někdo si dokonce troufá tvrdit, že i víc jak polovina nabraných studentů. Mě tyhle řeči v podstatě pohoršují, protože já se k ostatním fakultám (2. lf, 3. lf, LFP LF HK, lék. fakulty ostatních univerzit) NEVYJADŘUJI (jak jste si mohli všimnout). Z jednoho prostého důvodu - na těch školách jsem nestudoval, nezkusil jsem si tam nic na vlastní kůži, takže mi taky NEPŘÍSLUŠÍ se k jejich institucím vyjadřovat. To je myslím slušnost a je to naprosto normální věc.

Jak to tedy je. Na všeobecné lékařství přijmou 700 lidí. Zápíše se cca. 500. V prvním ročníku spolu všichni koexistují v rámci kroužků po cca 20 lidí . Samozřejmě, že do druhého ročníku těch 500 lidí nepůjde, ale rozhodně né kvůli tomu, že by někdo byl odstraněn neprávem. Někdo odejde z vlastní vůle, protože je to náročné. Někdo se snaží, ale je vidět, že na to nemá, takže některé zkoušky jsou pro takové lidi fatální. Někdo na to kašle. A samozřejmě, že pokud na to někdo vyloženě nemá a pokud na to někdo kašle, tak u nás na fakultě tohle neprochází, čili dál půjde ten, který umí ! A to je právě to, co je motivující. První ročník je u nás přísný. V minulých letech hodně lidí pohořelo na fyziologii, takže když někoho "vyhazovali", tak ve druhém ročníku. Ale má to svůj důvod. V minulých letech byla zkoušla z histologie jen písemná a navíc - byla to jen obecná histologie a obecná embryologie. Náš ročník měl tuto zkoušku sice v letním semestru, ale z obecné histologie + specky a obecné embryologie - a hlavně písemně, ÚSTNĚ + prakticky !. Speciální embryologie se zkouší spolu s anatomií. Takže jsme to měli o něco náročnější, ale pro mnohé ten determinant (mám na to, nemám na to) přišel už teď a né až v druháku.

To je myslím vše, co bych k tomu měl říct. Chtěl bych tím hlavně vyvrátit bludy o tom, jak se vyhazuje, apod. Opravdu to není neprávem a sami zjistíte, že někteří si svým přístupem o ten vyhazov říkají. A tihle lidé se potom přidávají k ostatním a šíří tyhle pomluvy dál. Vím o čem mluvím - sám jsem v tom teď ten rok byl. Mějte se hezky, užívejte prázdnin. Já si půjdu užívat chvilkovou doznívající euforii z úspěšné zkoušky z anatomie, o které taky napíšu článek. :)

Zkouška z biofyziky

27. června 2015 v 16:35 | med-student |  BIOFYZIKA
Ehm... zkouška z biofyziky. Oproti jiným zkouškám je to relativně jednoduchá zkouška, kde stačí sáhnout do základu z gymplu a rozšířit to o "velice čtivá skripta". Nastávající prváci budou mít tu výhodu, že vyšla nová učebnice z pera pracovníků našeho ústavu, která se jeví jako velice případná.

My takovou výhodu neměli, takže jsme museli přijmout úděl a studovat ze zelených skript. Ovšem situaci zpříjemňoval fakt, že existují wikiskripta a Medicínská biofyzika, o které jsem se před několika měsíci zmiňoval. Co se týče přípravy, tak fyzika v průběhu zimního semestru pro většinu znamenala jen hodinu a půl týdne na praktikách, protože nikdy jindy nebyl čas. Někdy bylo třeba se podívat do protokolů, protože na praktikách se zkoušelo. Každý byl tak dvakrát. Někdo byl té nátury a navštěvoval přednášky, což ale ve výsledku nebyl determinant, který by určoval úspěšnost u zkoušky. Musím napsat, že úspěšnost u zkoušky je založená na tom, jestli a jak chápete fyziku. K tomu vám může pomoci daná literatura + wikisripta - dočtete se tam fakta, se kterými je dobré umět v hlavě pracovat a propojovat si jednotlivé fyzikální oblasti. Samotná biofyzika by měla počítat s tím, že každý máte nějaký fyzikální základ, na kterém je dobré stavět. V průběhu semestru je kladen důraz na to, o čem by jsme v rámci medicíny měli mít tušení. RTG, CT, MRI, apod. Ve výsledku je docela zajímavé vědět, jak to funguje. Některá praktika vlastně byla také docela užitečná, třeba EKG, měření krevního tlaku, apod.

Příprava na zkoušku + zkouška:

Co se týče přípravy.... měl by stačit týden, max. dva. Záleží na tom, jak kvalitní jste měli fyziku na gymplu. My jí teda zvlášť dobrou neměli, ale kvůli přijímačkám jsem na ní zapracoval a zjistil jsem, že je to vlastně fakt pochopitelné. A spousta věcí mi v hlavě zůstala, což se odrazilo i na rychlosti přípravy ke zkoušce. Používal jsem primárně zelená skripta a na RTG a MRI jsem použil Medicínskou biofyziku. Učil jsem se týden. Stačilo to bohatě. Samotná zkouška je jen ústní. Jednoho dne přijdete na tamní ústav - vytáhnete si triplet a připravíte si otázky. Po dvaceti minutách pro vás přijde examinátor. Zkoušelo jich několik.

Prof. B.

Ptá se velice často mimo tažené otázky. Ještě častěji otázky směřují ke středoškolské fyzice. Vyplatí se jí umět. Když umíte, tak není nejmenší problém.

doc. J.

Pravděpodobně nejhodnější a nejbenignější zkoušející. Nevím o tom, že by někoho od nás z kruhu vyhodil.

prof. V.

Tady už to tak jednoduché nebude. U něj je třeba látku opravdu ovládat a umět. A odvozovat, odvozovat a odvozovat ! Znát vzorece a jednotky ! Občas můžete dostat i jednoduchý příklad, který bude chtít vypočítat. Takže taky právě budete muset umět ten odpovídající vzoreček. Ale žádné zákeřnosti. Třeba jako příklady na přijímačkách. U něj platí, že nechce moc teorie, ale místo toho vzorce a jak jsem psal - odvozování, čili to, že někdo umí vzorečky ještě a priori nemusí znamenat, že je taky chápe. Pokud budete umět, tak vás za nějakou hloupost nevyhodí. Pokud to nechápete, tak je to potom problém a zkoušku budete opakovat.

as. Z.

Stačí mu jen základy. Zkouška u něj je příjemnou zkušeností. Nevím o tom, že by chtěl nějaké odvozování. Jen něco málo z teorie. Víc nevím.

as. Z (2)

Zjistíte, že na ústavu jsou dva. Tento už nějaký ten vzoreček chtít bude. Ale jinak na vás bude velice příjemný. A opět - za blbost nevyhodí.

as. K

Paní asistentka je zřejmě na ústavu nejnáročnější zkoušející, která dokáže podusit. Vyhazovy jsou u ní nejčastější. Často vyhodí i víc jak polovinu zkoušených. Jde jí důsledně o to, jak to umíte. A musíte to umět dobře. A hlavně - rozumět - to u fyziky prostě platí vždycky, proto to také neustále opakuji. Pokud tohle prokážete, tak ani u ní nebudete mít problém.


Závěrem bych napsal, že je to pro většinu první zkouška na vysoké škole. V tom případě je doprovázena i prvním větším stresem. Ovšem přijdou červnové dny, kdy si uvědomíte, jak příjemná byla tahle zkouška. Přijdou totiž jiné zkoušky. Takové zkoušky, na které už týden stačit nebude. Ale pro mě nic hezčího není. Učit se o lidském těle - už jenom v rámci prvního ročníku - je pro mě přímo obohacující a dokonce postupně začínám být ochoten změnit svůj názor na nervák, rozumějte centrální nervový systém. Kolegyně Bloncka si jistě ráda přečte můj článek o tom, jak na zapeklité cesty axonů v CNS. :-D

Zkouška z histologie a obecné embryologie

24. června 2015 v 15:47 | med-student |  HISTOLOGIE A EMBRYOLOGIE

Histologie se od tohoto roku částečně vrátila do původní formy, tj. dvousemestrální předmět, který je zakončený zkouškou v letním semestru. Pokud čtete blogy, např. lenjulenka, stefajir, můžete se tam také dočíst, jak vypadala histologie před lety. Nebylo to jednoduché tehdy a není to jednoduché ani teď. Odpovím na otázku - změnilo se něco od jejich původní formy ? Jaké nátury jsou nynější examinátoři ?

Pojďme si zrekapitulovat to, jak k tomu všemu došlo. Do r. 2010 / 11 Purkyňův ústav zajišťoval výuku dvousemestrálního předmětu (tj. Histologie a embryologie), který byl zakončený velice kontroverzní zkouškou v letním semestru. Kontroverzní asi proto, že tehdy ještě zkoušela doc. B., která přímo číší subjektivitou a úsudkem ovlivněným aktuální náladou. Byla přísná, ale né zrovna na každém termínu - a bohužel také né ke každému. Každému dojde, že vznikaly rozpory a konflikty, které nakonec z neznámých okolností vedly k tomu, že se předmět zredukoval na obecnou histologii a obecnou embryologii, z něhož se dělala v r. 2011/12 stále ještě ústní zkouška, ale v zimním semestru. Od r. 2012 / 13 již ale zkouška nebyla ústní, ale písemná, což naznačovalo, že se něco stalo. Stejná forma se opakovala i v r. 2013 / 14 a v obou případech obecné histologie a obecné embryologie předmět pokračoval v letním semestru speciální histologií - jmenovalo se to praktická mikroskopie, ale bacha - z toho se dělal už jen zápočet, tj. poznání a zakreslení tří preparátů - a bylo vyhráno. Náš ročník ale "schytal" relativně nepříjemnou záležitost - tedy vyučovala se histologie v celém rozsahu a obecná embryologie. Vývoj orgánů zůstal u anatomie. Tento předmět je ale zakončený zkouškou, která se skládá z písemného testu (první síto) a ústní zkoušky, která je spojená s poznáváním preparátů (druhé síto).

Písemný test:

Nebyl lehký, ale ani těžký. Úmrtnost se liší. Někdy ho nenapíše polovina, jindy ho napíšou skoro všichni. Každopádně pokud nenapíšete test, tak máte po termínu a k ústní zkoušce nemůžete. Pokud ho nenapíšete na druhém termínu - opět ztrácíte termín. Na třetím termínu už tato povinnost odpadá a jdete rovnou k ústní zkoušce.

Ústní zkouška:

A to je právě ono. Názory se liší člověk od člověka. Když budu mluvit za náš kroužek, tak převažují zkušenosti, které jsou normální, ale směřují k negativním. Někdo nenapsal test a někdo byl vyhozen od ústní zkoušky. Já se budu snažit objektivně vám všem zprostředkovat mojí zkušenost a zkušenost spolužáků.
Věc se má tak, že je nutné si zafixovat, že nikdy neodstraníme určitou hodnotu předpojatosti v případě ústního zkoušení. U našeho ústavu to platí dvojnásobně. Oproti rokům minulým se řady examinátorů o někoho ochudily, ale o někoho zase obohatily. V tomto roce zkoušeli čtyři:

As. V.

O ní se můžete dočíst na blogu lenjulenky. Já bych k tomu dodal, že paní asistentka embryologii umí docela dost dobře na to, aby na ní kohokoli dokázala vyhodit. Neočekávejte žádný dialog, ale připravte se, že se bude chytat za každé vaše slovo, takže si dobře rozmyslete, co budete říkat. Je dobré u ní na přípravě kreslit, protože potom vidí, že látce rozumíte. Zkouší nejdéle ze všech. Jednoho studenta je schopná zkoušet třeba hodinu a půl. A dokážete si představit sedět hodinu a půl na potítku - a potom hodinu a půl být detailně zkoušen ? Ale... sice má neustále poměrně podrobné otázky, ale hodnotí spravedlivě a nikoho nevyhazuje bezdůvodně, za čež jí patří velké objektivní plus !

Doc. J.

Doc. J. jsou na ústavu dvě, ale zkouší jen mladší verze, která hodně vyhazovala už v dobách minulých - a také se o ní můžete dočíst na blogu lenjulenky. Co k ní dodat. S většinou se dá souhlasit. Časté vyhazovy. Přístup zvláštní. Hodnocení asi ještě zvláštnější. Těžko soudit.

Dr. B.

Nový zkoušející, který má tento rok premiéru. Zatím si na něj nikdo nestěžoval. Všichni se shodují na tom, že pan doktor je hodný člověk, který dokáže přihlédnout k tomu, že u zkoušky je člověk ve stresu a neptá se na zákeřnosti. Ke každému se chová stejně. Objektivní plus.

Doc. K.

Také nový examinátor. Většina by asi lobovala právě za něj. O něco přísnější (než Dr. B.), ale nikdo mu nevytkl přílišnou subjektivitu a jeho hodnocení odpovídá vašemu výkonu a prokázaným znalostem. Nevím, jak je to u něj s vyhazováním, ale dá se věřit tomu, co lidé říkají. A říká se, že nevyhazuje za detaily, ale za neznalosti, což každá duše s citem pro spravedlnost jistě ocení. Je u něj důležité, aby student látce rozumněl. Recitováním z učebnice si asi moc nepomůžete. Patří mu objektivní plus.


Tak a pokud po zkoušení váš zkoušející usoudí, že je to alespoň na trojku, tak dostanete dva preparáty a jdete si sednout k mikroskopu. Pokud jste se dostali do téhle části - už vás asi nikdo nevyhodí. Máte spoustu času si preparát prohlížet a přihlásíte se, až budete vědět, co máte. Nejdůležitější je preparát poznat a pak už jste za vodou a můžete s v duchu radovat. Zkouší to asistenti, kteří jsou hodní.


V závěru bych napsal, že tento předmět není zadarmo. V létě už je málo míst. Oproti anatomii je to rozdíl, kde jsou na srpen a září vypsány termíny pro 840 lidí (rozumnější ústav). Na zkoušku stačí zhruba 14 dní. Pak se nemusíte za svoje znalosti stydět. U některých zkoušejících se setkáte s báječným přístupem, ale u některých si budete připadat, ehm.. trochu nepochopitelně a blbě. Někdy dost blbě. Někdy nešťastně a zrazeně. Moje zkušenost je z největší míry neutrální, ale ve výsledku dobrá. Doporučuji být duševně přítomen na praktikách. My jsme měli jedny z nejlepších a kdokoli dával pozor, měl z poloviny vystaráno.

Konec prvního ročníku

19. června 2015 v 2:15 | med-student |  1. ročník
....se blíží. Přede mnou se ještě tyčí druhý velký zkouškový úkol. Ten první a důležitější (se sítem řidším) - mám již díky bohu za sebou ! O prázdninách se snad můžete těšit na to, že všechno sepíšu. V mých plánech určitě je: zkouška z biofyziky, letní pitevna + popitevák, zkouška z anatomie a histologie. A určitě také rekapitulace prvního ročníku na medicíně, čímž bych chtěl tento ročník uzavřít. Všem uchazečům o studium lékařství na naší fakultě přeji při přijímacích zkouškách mnoho sil a štěstí !

Tajemství

30. dubna 2015 v 20:23 | med-student |  ANATOMIE
Chcete vědět jedno tajemství ? Přijímačky na medicínu jsou nic oproti jedné velice skromné kapitolce v anatomii. Můžete být klidní. :)

To nejlehčí z CNS ↑

První semestr na medicíně

12. února 2015 v 13:31 | med-student |  Má anonymní existence
Tak mám již nějakou dobu za sebou první semestr na 1. lékařské fakultě. V zimě jsme měli zkoušku jen z jednoho předmětu. Biofyzika nakonec nedala tolik práce, ačkoli si jí pár lidí z kruhu zopakovalo. Někdo ještě opakovat bude. Byla to ale příjemná zkouška, měl jsem skvělé otázky a dobře se mi o nich povídalo, což bylo hodně dobré.

Leckterému čtenáři se může zdát, že jsme to měli až podezřele jednoduché, ale nebojte - ono to přijde. V letním semestru nás čekají (mimo jiné) dvě velké zkoušky: Anatomie (+ speciální embryologie) a Histologie a obecná embryologie. V průběhu nás ještě čeká letní pitevna, která dá jistě také zabrat. Tímto článkem se také na nějakou dobu loučím, protože pokud budu neekonomicky nakládat s časem, tak nemám absolutně šanci těmito zkouškami projít. Jsou klíčové pro vstup do dalšího ročníku a poměrně obsáhlé. Tak či onak, všichni se dočkáte snad i poutavých článků o mém boji s těmito předměty (a ústavy). Mé nadšení mi stále vydrželo a naopak stoupá přímo úměrně se školním vytížením. Stále bych tuto školu za nic neměnil, protože mě nutí čelit náročným situacím a ačkoli se to někomu nezdá, tak mě nutí i logicky uvažovat a né jen hloupě memorovat.

Nechť vás všechny provází štěstí, které přeje připraveným !

Kam dál